Hlavne, aby mesto neshorelo

Když v roce 1664 zacal horet Martinický palác, nemohlo za to nedokonalé osvetlení domu, ale rachejtle vystrelené z nekteré malostranské zahrady.

27. prosince 2007

Požár objekt nemilosrdne ponicil. Rachejtle stríleli místní, a to presto, že už za císare Rudolfa II. bylo zakázáno provozovat nerízené a nepovolené ohnostroje. Císar sám nemel rád hluk a k zákazu ho vedly samozrejme i obavy z požáru. Proto nekolikrát nerízené vypalování ohnostroju* zakázal. A dopadlo to tak, jak v Cechách bývá zvykem. Všichni pokývali hlavami a pálilo se dál. Rudolf vydal další zákaz, ale zbytecne. Všichni stríleli podle libosti a hlavne bez povolení.

Mistrem v oboru ohnostru*jném byl Rudolfu*v malír Giuseppe Arcimboldo, který ale pripravoval ohnostroje s povolením císare. Nicméne opilci z Malé Strany a Starého Mesta si vystrelili pri každé vhodné príležitosti. Ohnostroje byly v oblibe predevším mezi šlechtici a panovníci je využívali jako vyvrcholení ru*zných slavností a dejinných událostí. Údajne k nejznámejšímu ohnostroji patril ten, který byl vypálen u príležitosti uzavrení mírové smlouvy v roce 1794 v Cáchách. Hrál k nemu i orchestr, a sice skladbu Hudba ke královskému ohnostroji od Georga Fridricha Händela.

Ohnostroj jako divadlo

Protože v Praze neopatrná hra s ohnostrojem zaprícinila nejeden požár, i když ne tak velký, jako byl ohen v Martinickém paláci, vrchnost rozhodla, že bude udelovat k takovým ohnostroju*m licenci. Praha presto mohla, predevším v 19. století, videt celou radu ohnostroju*, které se strílely predevším z ostrova Streleckého nebo z Kampy, ale také na Štvanici a v Karlíne.

Zábava to byla ovšem placená, protože ohnostroje v té dobe nelétaly do pu*lkilometrové výšky jako dnes. Spíše šlo o svého druhu divadelní predstavení, pro ohnostroj se stavela ru*zná lešení a pred ním byly pripraveny rady sedadel pro platící návštevníky. Ohnostroji v Praze se zabývali nejdríve cizinci, posléze i domácí rakouští, potažmo ceští ohnostru*jci. Za zmínku stojí Václav Novotný, mlynár a meštan bydlící za Újezdskou branou na Petríne. Jeho potomek Antonín se stal za první republiky reditelem Muzea hl. mesta Prahy). Václav Novotný získal Barvírský ostrov pozdeji Žofín a nebo Slovanský) a zažádal vrchnost o povolení vypálit ohnostroj vždy o velkých svátcích. Povolení na tri roky dostal v roce 1838. A objevili se další ohnostru*jci z Prahy ? Karel Horejší, Antonín Pavlovský ci Antonín Krach.

Na rade byla armáda

První republika prinesla nový vítr a ohnostroj se strílel predevším pri významných státních svátcích. Toho se podrželi i komunisté a od 50. let se porádal ohnostroj predevším na 1. máje, 7. listopadu, 9. kvetna a pri podobných svátcích. V pocátcích to byla armáda, která celý projekt organizovala, až na sklonku totality to byli lidé z Barrandova, kterí mohli do hájemství svetelného streliva vstoupit.

Ohnostroje té doby byly páleny ze všech hlavní, a to doslova, protože zvlášte v 50. a 60. letech se velmi casto se využívalo signální armádní strelivo ? svetlice na padáccích, které se staly vítanou trofejí detí i dospelých. Ti pripravení dokonce chodili na takové ohnostroje vyzbrojeni dlouhou tycí, kterou se pokoušeli zachytit padácek ješte pred tím, než se ho mohly dotknout ruce prihlížejících.

Ohnostroj pro každého

K rehabilitaci ohnostroju* jako skutecne lidové zábavy došlo až po roce 1989. Už se nestrílelo jen ve významné dny, ale i pri nejru*znejších slavnostních okamžicích. Velmi príjemný a pu*sobivý ohnostroj zažila Praha napríklad v roce 1990 o Vánocích, kdy se na Václavském námestí hrála Ceská mše vánocní Jana Jakuba Ryby. Když Kühnu*v smíšení sbor zpíval s celým námestím Narodil se Kristus Pán, z rampy Národního muzea byl odpálen tichý ohnostroj. Je jen škoda, že provozování mše a velmi príhodného ohnostroje na tomto míste vydrželo jen do roku 1993.

V 90. letech došlo ke skutecnému oživení tradice ohnostroju*. Byly dostupné každému. Uvolnil se dovoz pyrotechnických hracek a dokonce se zacaly vyrábet i v Cechách, a to hned v roce 1990, kdy v Bojkovicích ve státním podniku Zeveta vznikla první várka ceských svetelných raket a petard. Nové ceské rakety létaly až do výšky triceti metru*. Už v 90. letech se vždy na Silvestra promenilo centrum mesta v ohnostrojnou arénu, kde se soukromníci predháneli, kdo má lepší strelivo.

Praha se po prevratu stala kulturním centrem Evropy, a tak nebylo divu, že se v roce 1993 rozhodl britský kanál Channel 4 na Silvestra odvysílat telemost Praha, Kapské Mesto, Dublin z Križíkovy fontány. Vysílání vyvrcholilo samozrejme ohnostrojem. Program byl velmi bohatý a vstupné stálo 1499 korun. Kdo si chtel jen pripít, zaplatili za novorocní prípitek 99 korun.

Skandál na Hrade

Ohnostroje v Praze zažily i skandál. Zacalo to velkolepou show na pocest nového osvetlení Pražského hradu. Postaral se o nej financne) majitel firmy LISA Concerts. V prosinci 1995 se uvolil zaplatit obrovskou laserovou show a ohnostroj, což vyvrcholilo novým osvetlením katedrály sv. Víta. Reditel spolecnosti Lisa Concerts Hansjörg Miller pozval významné osobnosti vcetne prezidenta, vládu, diplomatický sbor a nocní Prahu ozárilo 400 raket a nekolik laseru*, to vše ozvucila zvuková aparatura o síle 40 tisíc wattu*. S jídlem roste chut a tak Hansjörg Miller oznámil, že v roce 1996 usporádá nejvetší ohnostroj Evropy. Ten mely dostat na starost spolecnosti AB Barrandov a Flash speciální efekty, tedy firma, která je v soucasné dobe na špicce ohnostru*jného umení. Soucástí mely opet být i laserová show a hudba. To vše se melo odehrát v kvetnu.

Jenže pouhé dva mesíce pred akcí se ozvala Nadace Václava Havla pro rozvoj Pražského hradu a odmítla zaplatit dluh pet milionu* korun, který vytvoril Hansjörg Müller pri minulé show u sv. Víta. Majitel Lisa Concerts skoncil za mrížemi. Nejen kvu*li dluhu, ale predevším proto, že ho nemecká policie stíhala pro podvod. Místo ohnostroje tak jeho vizionár putoval zpet do Nemecka, kam byl vydán k trestnímu stíhání. Pozoruhodné je, že ac Ceská policie vedela už od 6. prosince 1995, že Müllera hledají nemectí kolegové, zadržela ho až poté, kdy usporádal na sklonku prosince banket pro prezidenta a diplomatický sbor. Müller mel krome dluhu* také podíl v jazzovém klubu v Železné ulici, jenž se po jeho zatcení dostal na cas do problému*.

Náprava byly príjemná

Nakonec mela štastnejší konec velká svetelná show porádaná 1. zárí 1996 jako krest nového vozu Škoda Octavia. Soucástí akce bylo detské odpoledne, zábavný program s Miro Žbirkou, Jirinou Bohdalovou, Šárkou Kašpárkovou a skupinou Buty. Následoval film o Oktávii a vystoupení Pražského komorního baletu Pavla Šmoka. O týden pozdeji zažila Praha další ohnostroj na záver megakoncertu Michaela Jacksona.

Rok 1996 byl pro budoucnost pražských ohnostroju* zajímavý také proto, že se na scéne stále casteji objevovala firma Flash Barrandov. Ta v Hradci Králové získala tretí místo na festivalu ohnostroju*. První byla brnenská firma Theatrum pyroboli, druzí byli hradectí Art Production 66.

Zákaz jen cástecný

Další významnou událostí v historii pražských ohnostroju* byl zákaz jejich porádání v Praze 1 v dobe hnízdení ptactva. K rozhodnutí došlo až na sklonku roku, takže letní ohnostroje v roce 1997 už sice nebyly tak hlucné, ale presto se odehrávaly dál. Zákaz se týkal použití zábavné pyrotechniky I. trídy vyjma vyhrazených místa mimo centrum a 31. prosince a 1. ledna), tedy té, která je bežne dostupná v obchodech. Jenže ohnostrojné firmy zákaz príliš nerespektovaly a využívaly pyrotechniku II. a III. trídy. Navíc strílely z lodí, využívaje právního vakua ohledne této praxe. Tento stav trvá dodnes. Jen ohnostroje IV. trídy jsou mestem registrovány a povolovány. Jde totiž o výbušniny, k jejichž manipulaci vydává povolení bánský úrad.

V centru mesta hnízdí neobycejné množství pevcu*: sýkory, zvonci, stehlíci, zvonohlíci, dokonce se objevuje i slavík. Ptáci jsou na hluk citliví a opouštejí zbytecne hnízda a casto se na ne nevracejí. V poslední dobe se ovšem tolik ohnostroju* nekoná. Doba nicméne trochu pripomíná období vlády Rudolfa II. všichni kývají hlavou a nakonec zákaz stejne prekrocí.

Flash na vrcholu

Konec 90. let byl pro pražské ohnostroje charakterizován nástupem pražská skupina Flash Barrandov na celo ohnostru*jných firem. Na festivalu Ignis Brunensis v roce 1998 získala první místo. Na paty jim šlapali Brnáci z Theatrum Pyroboli a tretí stupínek obsadila skupina Art Production 66 z Hradce Králové. Pražané ovšem získali také cenu Ceského rozhlasu Hudba mezi ohni za nejlepší doprovodnou kompozici pri predstavení. Flash nyní každorocne strílí hlavním mestem podporovaný ohnostroj z Letné.

První desetiletí nového milénia by se v oblasti ohnostroju* dalo charakterizovat slovem uklidnení. Ohnostroje jsou sice bohaté, ale není jich už tolik, což je dobre, protože nezevšední. Od roku 2006 se stalo místem další rízené silvestrovské oslavy Václavské námestí, které si pronajala TV Nova a spolecnost Hvezdy na Vltave. Silvestrovský prenos nazvaný Mejdan roku z Václaváku byl ovšem mnohem atraktivnejší pro diváky v televizi, než pro ty na Václavské námestí.

Na všechny cekal malý ohnostroj nad Národním muzeem. Jinak šlo o historicky první prímý prenos ze silvestrovské noci. I Silvestr 2007 bude TV Nova prenášet z Václavského námestí. Zdá se, že byla založena nová tradice, zda ale vydrží, záleží predevším na prízni diváku*.

Soukromí ohnostru*jci se tedy prestehovali na Václavské námestí. Silvestr a Nový rok jsou totiž jediné dva dny, kdy lze petardy a ohnostroje pálit kdekoliv. Doufejme jen, že už nevzniknou podobné požáry jako kdysi.